Komentare

Josef Skála: Stihneme utéct dopředu, dokud je čas?

Kdo jiný, než právě levice, má razit humánní, racionální a udržitelnou alternativu? Takovou redistribuci práce, která ji zajistí všem …a úměrně tomu zkrátí pracovní dobu. Aby pak vyšší produktivita živila i sféry, které jsou hanebně poddimenzované. Jak v péči o lidi s hendikepy či na sklonku života, tak nabídkou novému penzu volného času. Takovou, co bude kultivovat osobní rozvoj i jeho produktivní uplatnění – a neutralizovat svody destruktivní prázdnoty.

Více: e-republika.ch

Pokračovat ve čtení

Klaus Schwab is left with nothing, and he won’t be happy

Klaus Schwab, founder of the World Economic Forum, has been exposed by his own board for widespread misconduct and corruption, George Christensen writes.

A Swiss-led internal investigation uncovered luxury expenses, misuse of funds and political manipulation of WEF reports. Whistle-blower revelations also detail workplace abuse, sexual misconduct and hypocritical elite excess at Davos.

Více: expose-news.com

Pokračovat ve čtení

Izraelský politológ Jakov Kedmi - Uznanie Palestíny je jediný spôsob, ako vyriešiť situáciu

Palestína, 30. Júla 2025 – Demagógia a nepravdivé vyhlásenia izraelských orgánov neodrážajú skutočný stav vecí na Blízkom východe, ale len ich vlastnú bezradnosť, povedal izraelský politológ Jakov Kedmi pre noviny VZGLYAD, keď komentoval výzvu ministrov zahraničných vecí 15 krajín na uznanie Palestíny. Skutočnosť, že čoraz viac politikov vyzýva na uznanie Palestíny, pripisuje viacerým dôvodom.

Více: e-stranky.cz

Pokračovat ve čtení

Alternativy číslo 17

Přes https://www.kscm.cz/alternativy/ je od 21. 7. 2025 dostupné další číslo (staro)nového teoretického časopisu Alternativy (teorie – strategie – politika). Nabízí nový překlad známé statě A. Einsteina, rekapitulaci pěstování vize R. Valenčíka anebo představení marxistické teorie sociogeneze V. J. A. Nováka. J. Zeman cílí na problematiku zabezpečení míru a na otázky tzv. klimatických škod. Nová rubrika Texty, které nezestárly připomíná Z. Hábu. Nechybí tradiční rubrika Ekonomické osobnosti seznamující s L. V. Kantorovičem a matematickou ekonomií. A17 doplňuje recenze projektu novoslověnštiny a závěrem rubrika Ze života SČA, rekapitulující jarní a letní diskuze Skupiny časopisu Alternativy (SČA) a obsahující tipy na knihy, vystoupení, podcasty atp.

Pokračovat ve čtení

Konflikt jako přirozenost, nutnost a dobro

V upadajících liberálních demokraciích se stále silněji prosazuje představa, že ideálním stavem společnosti je harmonie, konsenzus a „dobrá nálada“ veřejného prostoru. Diskurzivní střety, nesouhlas či dokonce radikální protest jsou mnohdy interpretovány jako symptom narušení společenské koheze či jako důkaz selhání demokratické kultury. Tato esej oponuje této představě a staví proti ní tezi, že konflikt není pouze nevyhnutelnou součástí lidského soužití, ale že představuje antropologickou přirozenost, politickou nutnost a kulturní dobro. Nechceme-li upadnout do apolitického technokratismu, který systematicky eroduje veřejnou sféru, je nezbytné naučit se konflikt nejen tolerovat, nýbrž ho i pěstovat jako integrální součást demokratického života. Jen tak lze zabránit nebezpečnému skluzu k autoritářské syntéze, která se staví nad pluralitu a legitimizuje sama sebe jako záruku pořádku.

Pokračovat ve čtení

Proč EU nemůže mít úspěch v jednání s Trumpem

Epilog jako prolog

Několik neočekávaných návštěv, žádostí o příspěvek a setkání oddálilo ukončení práce na příspěvku, jehož jedním z hlavních témat je napjatý a výhledově zhoršující se vztah Evropské unie a Spojených států, který povede k položení EU na lopatky. Otázkou bez odpovědí je, kdy?

V den plánovaného odesílání příspěvku jsem objevil na Seznamu článek s názory čtyř odborníků (Ital profesor Alberto Alemanno-Je čas nasadit unijní bazuku, amerikanista z Fakulty sociálních věd UK Jan Hornát-Výhrůžky by Trump mohl brát jako ponížení, francouzský politolog Zaki Laïdi-Evropa si na sebe nechala ušít Hlavu 22 a ředitel Geopolitics and Security Studies Centre Linas Kojala-Udržet kapitána u kormidla. Proto epilog, jako prolog.

Pokračovat ve čtení

25. summit EU–Čína

Úvod

Tomuto týdnu dominují dva summity EU: v Japonsku, ve středu 23. července a v Číně ve čtvrtek 24. července. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její protějšek z Evropské rady Antonio Costa a formálně nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová nejprve poletí do Tokia. Tam se očekává, že obě strany posoudí plány na společné partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti vzácných zemin a dalších kritických materiálů. Proč? Protože EU se snaží, protože musí snížit svou závislost na Číně, nechce-li udělat z EU skanzen.

Pokračovat ve čtení

Nezapomínejme 17. červenec

Úvod

Následující text pochází z veřejně dostupných západních, ruských a archivní zdrojů.

Nedávné prohlášení německého ministra obrany Borise Pistoriuse o připravenosti německých vojáků zabíjet ruské vojáky naznačuje, že NATO zešílelo, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Já, německý občan a autor příspěvku, s mluvčí ruského ministerstva zahraničí plně souhlasím a současně připomínám 17. červenec 1944.

Válkou vyčerpaná země je na pokraji vítězství. Sovětská armáda právě provedla jednu z největších operací Velké vlastenecké války, Bagration. Fronta se posouvá daleko na západ, Rudá armáda osvobozuje Bělorusko a Moskva připravuje na zvláštní akci-přehlídku nikoli vítězů, ale poražených, 17. července 1944.

Pokračovat ve čtení

Zlé sny a suflér

Krasohled úvodem

Krasohled, nebo kaleidoskop vynalezl v roce 1815, někde se píše rok 1816, skotský vědec Sir David Brewster. Název je odvozen z řečtiny, a lze jej volně přeložit jako přístroj, kterým lze vidět krásné obrázky. I dnes, v době deterministického chaosu, je kaleidoskop stále velmi populární, stává se nástrojem umělecké a kdo by to očekával, i politické tvorby.

Krasohled (střípkový) vytváří obrazec z barevných střípků vícenásobným zrcadlovým odrazem. Obrazec se mění s každým pohybem či otočením krasohledu. Koučovaní politici, včetně českých a slovenských jsou v otáčení nejenom krasohledu mistři. Přesto nejenom jim doporučuji seznámit se v předvolební době, horkém počasí s neustálými změnami a nepřesnými prognózami s knihou Tim Judaha (1962), britského spisovatele a politického analytika pro The Economist, specializujícího se na východní Evropu a Balkán: Life and Fate. All You Need to Know about the Changing Demography of Central, Eastern and South-Eastern Europe. Institut für die Wissenschaften vom Menschen (Herausgeber), Wien 2025. 216 S. I když nesouhlasím se vším, co Judah napsal a píše, zmiňuji se o některých faktech a souzněních. Například:

Pokračovat ve čtení

Dialog globálních civilizací

Úvod

Mezinárodní dny a týdny jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti v otázkách vzbuzujících obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů a k oslavě a posílení úspěchů lidstva. Existence mezinárodních dnů předcházela založení Organizace spojených národů, která je po založení přijala za nástroj obhajoby své existence.

V návaznosti na debatu o pojmu střetu civilizací v polovině 90. let 20. století a oslavu roku 2001 jako Roku dialogu mezi civilizacemi Organizace spojených národů, který byl rovněž poznamenán událostmi z 11. září 2001, přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů Globální agendu pro dialog mezi civilizacemi (rezoluce 56/6 ze dne 21. listopadu 2001).

Pokračovat ve čtení