Geopolitické proměny po comebacku D. J. Trumpa
Jako součást odborného zázemí KSČM vznikla na jaře 2025 Skupina e-časopisu Alternativy (SČA). Elektronický časopis Alternativy (teorie – strategie – politika) navazuje na půlročník Alternativy (časopis Centra strategických a teoretických studií ÚV KSČM). Všechna čísla jsou dostupná na https://www.kscm.cz/ke-stazeni-a-sdileni/. 28. dubna 2025 zasedal Redakční kruh SČA, kde proběhla kritická diskuze na téma Geopolitické proměny po comebacku D. J. Trumpa. Nejenom na ekonomické aspekty americké přestavby cílilo vystoupení P. Sirůčka.
Prezentace může být zarámována otázkou, zda se máme obávat Trumpa anebo spíše dystopií eurokratů? Trumpova politika kreativní destrukce globálního liberálního Deep State je spojena s koncem neoliberálního modelu globalizace. Trump mnohdy ignoruje poučky ekonomie – ovšem pouze ekonomie liberální, která není jediná. Konec neoliberálních dogmat lze ilustrovat na hroucení mantry volného obchodu. Připomenuty jsou protekcionistické inspirace nejen v duchu idejí neomerkantilismu, ale i z 19. století v podobě teorie výchovného protekcinismu a národní politické ekonomie F. D. Lista či H. Ch. Careyho. Diskutován je Trumpův pokus o Brettonwoodský systém 3, zaměřený především proti Číně. Přičemž cla nejsou válkou mezi USA a Čínou (tato probíhá spíše v oblasti technologií), cílem je rozpad globální ekonomiky na národní a regionální bloky s rehabilitací národních zájmů v politice**.** USA usilují o narovnání pro ně nevýhodného celního systému, s podepřením nejen vojenskou silou, ale i strategickými surovinami a kryptoměnami. Politika Trumpa přináší kontrarevoluci normálnosti a zdravého rozumu. Politika Trumpa přitom není příčinou, nýbrž důsledkem (dystopií hypertrofovaného pseudoliberalismu). Trump není odpovědný za zdecimování EU (ekonomické i morální), nýbrž liberální Evropa sama. Politika Trumpa odhaluje slabá místa EU i ČR. EU již není pro hlavní světové hráče relevantní partner, stala se nefunkčním molochem řízeným politiky třetí ligy (kteří v domácích zemích neuspěli). Zjevná je nemožnost současně financovat sociální stát, Green Deal a zbrojit. Životní nutností se stává formuluce národních zájmů a české cesty od liberalismu (včetně Podunajské spolupráce), s co nejrychlejším opuštěním sebevražedného Green Dealu. Nenechat se přitom zatáhnout do koalice “ochotných” (tj. všehoschopných, včetně eskalace války až do jaderného konce Evropy). S důrazem na maximální soběstačnost, národní konkurenceschopnost a národní bezpečnost – s klíčovým postavením energetiky.