Blog

Z akce: Kam utekli voliči levice?

V úterý 23. 6. 2020 uskutečnil Institut české levice, z. ú. Kulatý stůl s tématem: Kam utekli voliči radikální levice? Jako řečníci vystoupil doc. Marek Hrubec – filosof a sociální vědec a Mgr. Jan Klán, který napsal sociologickou studii, které se věnuje odlivu voličů radikální levice. Kulatý stůl řídil Jiří Boháček, předseda Klubu společenských věd. Celkem dorazilo kolem 30 lidí. Marek hrubec na úvod zmínil současný stav společnosti a pohyby v politice.

Pokračovat ve čtení

Pomoc především malým obcím má smysl

Sněmovna minulý týden přijala usnesení, v němž žádá vládu, aby v případě obcí do 3000 obyvatel navrhla řešení výpadku jejích příjmů ze sdílených daní v souvislosti s pandemií. Jsem ráda, že kolegové poslanci přijali můj návrh usnesení. Zajištění investičních akcí u těchto malých obcí je velmi důležité. Nikdo totiž nechce, aby obce doplatily na vzniklou situaci, která nejvíce dopadá právě na nejmenší obce, kde výpadek každých deseti tisíc hraje velkou roli.

Pokračovat ve čtení

Příliš drahá utopie

Příliš drahá utopie V rámci hledání východisek ze současné ekonomické krize a překonání sociálních i mravních důsledků pandemie koronaviru včetně předcházení jejích cyklických výkyvů v ekonomickém, sociálním i etickém slova smyslu se objevila ve veřejném prostoru recidiva poměrně staré ideje zaručeného, nebo nepodmíněného základního příjmu1. V západní Evropě (konkrétně ve Finsku, Holandsku, Švýcarsku a jinde) se v tomto smyslu v předchozích letech uskutečnilo několik experimentů, které v zásadě kopírují zkrachovalé pokusy v 70.

Pokračovat ve čtení

Strategické úvahy v nejistých dobách - zahájení diskuse

Strategické úvahy v nejistých dobách - zahájení diskuse Autor: Walter Baier, politický koordinátor Výkonný výbor transformace!europe představuje následující strategický dokument k diskusi Předvídání je velmi složité, zvláště, jde-li o budoucnost I. V lednu, kdy se virus Covid-19 dostal do Evropy, byly na to upozorněny vlády členských států a Evropská komise, ale opomněly přijmout preventivní opatření proti jeho šíření. Itálie a Španělsko, jejichž systémy zdravotní péče byly vyhublé desítkami let úsporných politik, byly nejvíce tragicky zasaženy a byly ponechány, aby se postaraly samy o sebe.

Pokračovat ve čtení

Koronavirová pandemie: test lokálních přístupů a globální koordinace

Koronavirová pandemie: test lokálních přístupů a globální koordinace Současná pandemie může mít vážné dopady jak na zdraví a životy mnoha lidí, tak na dlouhodobé uspořádání světa. Podobně působily v dějinách jiné závažné nemoci či války. Toto stanovisko zaujímají nejen autoři kritičtí k současnému globálnímu řádu, ale také bývalý ministr zahraničí USA a národní bezpečnostní poradce Henry Kissinger ve svém článku „Koronavirová pandemie navždy změní světový řád" (Kissinger 2020), kde zdůrazňuje, že je nutné zvládnout současnou pandemii a připravovat se na novou éru.

Pokračovat ve čtení

Krátká zamyšlení o válce a odboji

Krátká zamyšlení o válce a odboji Osvobození Československa od nacistické nadvlády, které vyvrcholilo v květnu 1945 na území dnešní České republiky porážkou nacistického Německa, současně ukončilo boje druhé světové války na evropském kontinentu. Šestiletá poroba naší vlasti se proměnila v minulost. Pro generaci našich rodičů, prarodičů a mnohdy už i praprarodičů patřily zmíněné události mezi nejsilnější životní zážitky. Doslova celá česká společnost, až na nevelkou skupinu kolaborantů, se radovala ze znovunabyté národní svobody.

Pokračovat ve čtení

Geopolitická „hra o Prahu"

Geopolitická „hra o Prahu” Diskuse o závěru druhé světové války a souvislostech závěrečných událostí ve středu Evropy dnes již představuje prostor velké knihovny. Soustředíme se tedy na hlavní linie tohoto dramatu. Dlouhodobě stanoveným strategickým úkolem Rudé armády bylo rozdrcení německých armád ve středu Evropy, s důrazem na české země. Osvobození Prahy zde byl přisuzován význam především politický. Stratég Stalin s blížícím se závěrem války, koneckonců stejně jako britský ministerský předseda Churchill zohledňoval zájmy britské, stále více zohledňoval politické cíle Sovětského svazu ve 2.

Pokračovat ve čtení

Mýtus a 75 let - od konce a začátku

Mýtus a 75 let - od konce a začátku Každý národ má svůj základní mýtus nebo několik mýtů. Všechny mají jedno společné: Vzpomínku. Pro srovnání s mýtem Čechů střední a mladší generace jak je vnímám, se nabízí USA a jejich Den nezávislosti. Francie se svojí revolucí, moderní Německo se Dnem sjednocení apod. Pro bývalý SSSR to byla VŘSR 1917, dnes vehementně zapomínaná. Pravděpodobně i proto, že pravda bolí, SSSR neexistuje a pro následníka, Ruskou federaci se nabízí bližší událost: Vítězství Rudé armády nad fašismem a nacistickým Německem, jako doposud největšího zla v historii válek, ve Velké vlastenecké válce.

Pokračovat ve čtení

Ze vzpomínek na konec války, květnové povstání a počátek obnovy na Berounsku

Ze vzpomínek na konec války, květnové povstání a počátek obnovy na Berounsku Narodil jsem se v září 1931 a při rekapitulaci svých téměř 90 let se mně zdá až neuvěřitelné, co všechno moje generace prožila. Z dětských let jsem si uchoval v paměti klíčové události tehdejší doby – úmrtí TGM, kterého jsem viděl na katafalku v Lánech, a sledování smutečního průvodu s jeho rakví Prahou za doprovodu legionářů. Vybavuji si otce ve vojenské uniformě při obou mobilizacích roku 1938, pohnutí po mnichovské konferenci nad mapou ČSR s vyznačenými zábory našeho území Německem, Polskem a Maďarskem, vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (lidově „protentokrát") a příjezd wehrmachtu do berounských kasáren.

Pokračovat ve čtení

Marxistická analýza, Příčiny pádu „reálného" socialismu

Zamyšlení nad základní příčinou zhroucení vlastnické a mocenské struktury reálně existujícího předlistopadového1 socialismu v Československu František NEUŽIL, český marxistický filosof V předmluvě knihy „Ke kritice politické ekonomie”, která byla poprvé vydána v Berlíně roku 1859, píše Marx kromě jiného: „Ve společenské výrobě svého života vstupují lidé do určitých, nutných, na své vůli nezávislých vztahů, výrobních vztahů, které odpovídají určitému vývojovému stupni jejich materiálních výrobních sil. Souhrn všech těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, nad niž se zvedá právní a politická nadstavba a které odpovídají určité formy společenského vědomí.

Pokračovat ve čtení