Blog

1. červenec 1921-2026

Úvod

1. července 2026 si Čína připomněla 105. výročí založení Komunistické strany Číny. Nemohl jsem osobně navštívit posvátné místo revoluční Číny Jen-an (Yan’an), které jsem plánoval navštívit v červnu. Měl záměr napsat příspěvek do připravované knihy a k tomuto výročí.

Jen-an (čínsky Yan’an) je významná městská prefektura v provincii Šen-si. Leží na středním toku Žluté řeky na severu střední Číny. Žije zde přibližně 2,3 milionu obyvatel na rozloze přes 37 000 km². Město je opředeno legendami a je považováno za kolébku čínské civilizace. Podle pověstí zde žil Žlutý císař a nachází se zde jeho mauzoleum. Moderní dějiny města jsou definovány rolí základny KS Číny v letech 1935-1948, a koncem Dlouhého pochodu v roce 1936.

Pokračovat ve čtení

Skála připomněl proměnu Tibetu: od totalitní teokracie k modernímu rozvoji

Ředitel Institutu české levice Josef Skála se v reakci na nový film o dalajlamovi vysílaný v Česku ostře ohradil proti jednostrannému vnímání Tibetu. Uvedl, že čínské úřady plně respektují svobodu vyznání, ale zdůraznil, že dalajlama je v Číně vnímán jako symbol separatismu, což je podle Skály třeba chápat.

Skála označil Tibet za jeden z nejvýraznějších příkladů rozvoje Číny od konce 40. let 20. století. Připomněl, že před desítkami let šlo o území s totalitní teokracií, vysokou negramotností, epidemiemi a nízkou nadějí dožití. Dnes podle něj Tibet dosahuje obrovského pokroku ve všech parametrech civilizovaného světa.

Pokračovat ve čtení

Umělá inteligence na civilizační křižovatce - YouTube

Institut české levice a poslanec Evropského parlamentu JUDr. Ondřej DOSTÁL pořádali 15. 7. 2026 od 14,00 hodin v zasedací místnosti IČL (II. patro, č. 128) panelovou diskusi UMĚLÁ INTELIGENCE NA CIVILIZAČNÍ KŘIŽOVATCE

Diskusi uvedli:
Mgr. Michal ŠEVČÍK MgA. Štěpán KOTRBA Mgr. Pavel TUČEK Bc. Otakar KOVAŘÍK

Video je na https://www.youtube.com/watch?v=6TCEc2UMq5Q

Pokračovat ve čtení

Čína právě šokoala svět tím, co právě staví - YouTube

Video je na https://www.youtube.com/watch?v=yzWBfrMWpuA

Pokračovat ve čtení

Podstatné je mnohem hlubší otázka 2.

Není pohřeb jako pohřeb

V jedné části připravované knihy - 80, a pořád se směji, popisuji stručně historii, tradice a rozdíly pohledů na smrt a posmrtný život. Ten se liší v závislosti od víry umírajícího. V křesťanství duše je nesmrtelná a po smrti těla odchází k osobnímu soudu. Podle svých činů a víry směřuje do nebe, očistce, nebo pekla. Ve východním náboženství (Hinduismus a Buddhismus) duše (vědomí) prochází procesem reinkarnace: po smrti jednoho těla se vtěluje do jiného, přičemž další osud určuje karma, tj. součet dobrých a špatných skutků. V judaismu, který chápe lidskou existenci v celku to znamená jednotu života a smrti: Život je den mezi dvěma nocemi: nocí „ještě ne", před narozením, a nocí „už ne", po smrti. Jinými slovy: Smrt je noc mezi dvěma dny. Dnem života na zemi a dnem věčného života v budoucím světě. V islámu duše po smrti upadá do spánku (barzakh) až do dne posledního soudu.

Pokračovat ve čtení

Podstatné je mnohem hlubší otázka 1.

Nabídnutý příspěvek je modifikovanou částí připravované knihy s pracovním názvem - 80, a pořád se směji. V knize mimo jiné reflektuji na témata spojená a blízká s osobně známými a váženými profesionály mezinárodní úrovně, kteří se stali přáteli, a o kterých širší veřejnost neví, nebo jen málo, a to ještě zkresleně. V případě dnes nabídnutého příspěvku se jedná o téma suverenity národa a státu a o přátelích z tzv. gerontologické sekce Gallupova ústavu.

Pokračovat ve čtení

Už to máme za sebou

Úvod

Foxtrot z roku 1945- Už to máme za sebou, složil hudební skladatel Kamil Běhounek, autorem původního textu je známý český textař Jaroslav Moravec a píseň vyšla v nakladatelství R. A. Dvorský a později na albu Historie psaná šelakem. Dnes si vzpomínám na písničku Karla Kryla. Její prodloužený refrén zní:

Už to máme za sebou, už to máme za sebou, dnes náladu dobrou měj, teď už je nám hej! Můžeš býti veselý ve všední den v neděli, pojď se mnou a neváhej, teď už je nám hej! Teď vím teď vím, že zas je hezké žít. Teď vím, teď vím, že musíme to oslavit. Pamatuj, že můžeš jít s láskou svou si zatančit, do tance se každý dej, teď už je nám hej! Pamatuj, že zpívat smíš tak dlouho až ochraptíš, proto s námi zajásej, teď už je nám hej!

Pokračovat ve čtení

Střípky a rána do vody

Úvod

V přeneseném smyslu používám slovo pro označení útržku, fragmentu, neúplné informace nebo drobného detailu, aby čtenář dal dohromady tyto střípky s jinými a tím si je poskládal do určité události či myšlenky.

Přeneseně je střípek, zlomek, zbytek něčeho, co existovalo, ale zůstalo jen něco. Tak to bývá i s první láskou. Na tu se zpravidla celý život vzpomíná, ale jsou to jen střípky. Někdy dokonce zůstanou v srdci a nemůžeme je vytrhnout, pokud je nevyrveme ze srdce. I tato rána se zacelí, zanechá jizvu, která dlouho bolí. Pokud rozbijete zrcadlo na tisíce kousků, střípků, a když se vám podaří je slepit, nikdy zrcadlo nebude jako nové. Při novém záblesku střípky mohou znamenat prohru i výhru a dokazují, že prohra je někdy výhrou.

Pokračovat ve čtení

Den nezávislosti

Politolog Oskar Krejčí se ve své glose zamýšlí nad otázkou, jaký je odkaz Deklarace nezávislosti USA pro dnešní evropskou levici.

V době, kterou mnozí nazývají „postamerickou“, se může zdát zbytečné vzpomínat na 250 let starý dokument zakládající Spojené státy. Možná je to ale naopak, možná právě tato doba potřebuje lépe porozumět ideálům otců-zakladatelů USA. Třeba jejich tehdejší sny mohou pomoci postavit novou, tolik potřebnou rozumnou vizi budoucího světa. Může „zakládací dokument“ Spojených států, ona slavná Deklarace nezávislosti něco říci současnosti? Jaký svět si přál její autor Thomas Jefferson?

Pokračovat ve čtení

Fata morgána a válka na horizontu

Úvod

Všeobecně se fata morgána (či zrcadlení) definuje jako optický jev, při kterém se ve vzduchu vznášejí nebo zrcadlí obrazy vzdálených objektů. Vzniká v důsledku teplotních rozdílů ve vrstvách vzduchu, které ohnou světelné paprsky jinak než obvykle. Při extrémních teplotních rozdílech paprsky se ohnou tak, že vytvoří optický klam a zrcadlí vzdálené objekty, které pak mohou působit, jako by se vznášely nad horizontem.

Nejčastěji fata morgána se objevuje na rozpálených pouštích nebo naopak nad velmi studeným mořským povrchem. Nebo, jak osobně pozoruji u lidí v posledních měsících a dnech: Když ztrácejí, nebo dokonce již ztratili, pud sebezáchovy a neví, že název pochází z italštiny a odkazuje na bájnou artušovskou čarodějnici Morganu le Fay. Na jejím základě vytvořili Stan Lee a Joe Maneely super-padoucha, který se objevuje v amerických komiksech nakladatelství Marvel Comics.

Pokračovat ve čtení