Publikace

Dialektika teorie a praxe Františka Valenty a Miroslava Tomse – nový titul Institutu české levice

Autor: v sekci publikace

8. 12. 2025

V prosinci vychází odborná monografie P. Sirůčka Dialektika teorie a praxe Františka Valenty a Miroslava Tomse. S předmluvou R. Valenčíka. Praha: Institut české levice 2025. ISBN 978-80-908974-7-2. 404 s. Dostupná je v sekci „Elektronické publikace ke stažení“.

Prof. Ing. František Valenta, DrSc. (1928 – 2002) byl český marxistický ekonom, akademik, politický a veřejný činitel, který zaujímá čelné místo v rozpracování mikro-, mezo- i makroekonomických souvislostí inovací. Vedle aspektů podnikohospodářských přispěl také k rozvoji inovačního vysvětlení hospodářských cyklů, hlavně dlouhých K-vln, přičemž navazuje na J. A. Schumpetera. Především klasifikací inovací pomocí inovačních řádů se F. Valenta výrazně zapsal do dějin nejen tuzemské, nýbrž i světové teorie inovací. F. Valenta vytvořil, na marxistických materialistických základech v čele s pracovní teorií hodnoty, ucelenou teorii inovací. F. Valenta se orientoval na otázky vědeckotechnického rozvoje, efektivnosti průmyslové výroby a komplexní problematiku inovačních procesů. Rozpracovával kategorii efektivnosti, kdy jako jeden z prvních začal spojovat dvě stránky efektivnosti – účelnost a účinnost. F. Valenta v marxistickém duchu rozvíjí úvahy J. A. Schumpetera o inovační dynamice a pokouší se tyto aplikovat do československé hospodářské praxe. F. Valenta vymezuje řády inovací, inovační rádius, frekvenci inovací aj. a obohacuje teorii inovací o řadu dalších aspektů, včetně časových souvislostí inovací anebo rozpracování kategorie inovačního zisku. F. Valenta bývá řazen k velikánům teorie a metodologie inovací typu J. A. Schumpetera či P. F. Druckera.

Pokračovat ve čtení

Bertíkova pivní kuchařka

Bertíkova pivní kuchařka aneb recepty s pivkem na každý den Venuše. Praha: Institut české levice 2024. ISBN 978-80-908974-5-8 (pdf). 200 s. Netradičně pojatá kuchařka servíruje 224 hlavních receptů (plus bonusy). Dostupná je v sekci „Elektronické publikace ke stažení“.

„Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase!“ (Jan Neruda)

Pivo – především český ležák – je naším bytostně národním nápojem. Je mokem navýsost společenským, vlasteneckým, levicovým (i pravicovým). Pivní kuchařka usiluje přispět k zachování české pivní & hospodské kultury, která je v těžkém ohrožení a postupně mizí i již zcela zaniká. Přesněji je cíleně likvidována, včetně české Hospody jako národní instituce.

Pokračovat ve čtení

Nové čtení Radovana Richty – nový titul Institutu české levice

U příležitosti 100 let od narození (6. 6. 1924) vychází aktualizované vydání monografie P. Sirůčka Nové čtení Radovana Richty. S předmluvou R. Valenčíka. 1. elektronické vydání (pdf), resp. 2. doplněné a upravené vydání. Praha: Institut české levice 2024. ISBN 978-80-908974-0-3 (pdf). 600 s. Kniha je dostupná v sekci „Elektronické publikace ke stažení“.

Akademik, filozof, sociolog, prognostik, vedoucí mezioborových výzkumných týmů PhDr. Radovan Richta, DrSc. (1924 – 1983) náleží k předním českým marxistickým vědcům. Těžiště celoživotního úsilí soustředil na studium vědeckotechnické revoluce za socialismu a jejích společenských a lidských souvislostí. Na Východě i Západě se proslavil mezioborovou studií Civilizace na rozcestí, která v mnohém předběhla dobu. Oceňována bývá Richtova teorie technologické evoluce (nástroj-stroj-automatizace), Richta patří ke spoluautorům termínu postindustriální společnost, jako jeden z prvních uvažuje o globální revoluci atp. Humanistické poselství Richty zůstává inspirativní i ve světle civilizačních rozcestí a krizí současných. Richtu lze označit za předchůdce úvah o tzv. společnosti vědění, kybernetické revoluci, globalizaci, ohledně tzv. čtvrté průmyslové revoluce a dopadů technologií 4.0 či 5.0, zpráv Římského klubu, ovšem i teorií lidského kapitálu, systémového přístupu anebo (post)moderní teorie chaosu etc.

Pokračovat ve čtení

Manipulované výzkumy a média - rozhovory o neoliberálních a neokonzervativních deformacích

Autor: v sekci publikace

10. 5. 2024

Kniha se věnuje problému manipulovaných výzkumů a médií v dnešní době. Ukazuje oslabování tolerance různých názorových proudů za účelem manipulace veřejného mínění v Evropské unii i za jejími hranicemi. Cenzurní omezování svobody slova a názorové plurality ve veřejném prostoru má své silné ekonomické zdroje a zájmy. Jelikož neoliberální kapitalismus prosazovaný v západních zemích už není příliš výkonný, dochází ke zhoršení životních standardů mnoha obyvatel. Lidé začínají projevovat nesouhlas, ale systém jej nechce slyšet a reaguje neokonzervativní cenzurou a represí. Aby se různé poznatky a kritika nedostaly na veřejnost mezi občany, dochází rovněž k omezování vědeckého výzkumu, aby tyto poznatky nemohly vůbec vzniknout nebo aby byl jejich zrod alespoň ztížen. K dřívějšímu neoliberálnímu tlaku orientovanému na výkonnost a zisk a k přetíženým byrokratickým procedurám ve vědě tak přibyl další nešvar, cenzura „nevhodných“ názorů. Na veřejnost se pak nemůže dostat tolik potřebné poznání současných politických a ekonomických projevů stagnace a krize v západních zemích.

Pokračovat ve čtení

Průvodce texty lídra ruské revoluce

Zájem o díla významných představitelů marxismu a hnutí, pro něž je programovým základem, narůstá úměrně postupujícímu úpadku. Přesvědčil jsem se o tom i v průběhu pětihodinové přednášky besedy o “Marxově stopě” na půdě Jungmannovy národní akademie, kterou vybudoval a vede kolega Petr Hampl.

Kolega Dušan Mišík vykonal další záslužný skutek. Prvé dvě desítky svazků Sebraných spisů V. I. Lenina, dostupných v e-formátu (na české mutaci webu marxists.org), shrnul v přehledném panoramatu jejich nosného obsahu.

Pokračovat ve čtení

Nové čtení Radovana Richty

U příležitosti 99 let od narození (6. 6. 1924), resp. půlstoletí od úmrtí (21. 7. 1983) R. Richty vychází monografie P. Sirůčka Nové čtení Radovana Richty, S předmluvou R. Valenčíka. Dostupná v sekci „Elektronické publikace ke stažení".

Akademik, filozof, sociolog, prognostik, vedoucí mezioborového výzkumného týmu PhDr. Radovan Richta, DrSc. náleží k předním českým marxistickým vědcům 20. století. Těžiště celoživotního úsilí soustředil na studium problémů vědeckotechnické revoluce za socialismu a jejích společenských a lidských souvislostí. Na Východě i Západě se proslavil knihou Civilizace na rozcestí, která v mnohém předběhla dobu. Poselství Richty zůstává inspirativní i ve světle civilizačních rozcestí současných. R. Richtu lze označit za předchůdce úvah o tzv. společnosti vědění, kybernetické revoluci, globalizaci, diskuzí ohledně tzv. čtvrté průmyslové revoluce a dopadů technologií 4.0 či 5.0, zpráv Římského klubu, ovšem i teorií lidského kapitálu, systémového přístupu anebo (post)moderní teorie chaosu etc. Ústředním tématem Richtových prací však zůstává všestranný rozvoj člověka a socialistický humanismus. Tyto přitom nejsou pouhým přenesením západních konceptů postindustriální apod. společnosti do socialistických kulis liberálního kvasu 60. let. Na straně druhé ovšem nejde ani jenom o nalézání a oprašování Marxových úvah naznačených v „Grundrissech".

Pokračovat ve čtení

How death outlives war

39 stránek brožury od Stephanie Savell s podtématem “The Reverberating Impact of the Post-9/11 Wars on Human Health”.

Ke stažení v PDF: library.institutcl.cz

Pokračovat ve čtení

Recenze knihy Symposium – souhlasu netřeba

Recenze knihy _ Symposium – souhlasu netřeba _

Náležím do první poválečné generace a jsem vděčný, že mi bylo umožněno kvalitní vzdělání a praxe v radiotechnice a její speciální části, oboru PSS (pasivních sledovacích systémů - veřejnosti známých pod názvy Kopáč, Ramona, Tamara a Věra), které se staly mým životním koníčkem i profesí současně. V souvislosti s tím jsem navštívil řadu zemí světa a mohl prezentovat naši techniku více než stovce zahraničních delegací po roce 1989. Byla to velká příležitost k výměně poznatků s partnery v oboru i vedoucími činiteli. Jejich slova uznání o vysoké úrovni československého aplikovaného výzkumu a vývoje nebyla zdvořilostní povahy – naše republika skutečně „utekla světu" o desetiletí vpřed. Šlo o výsledek praxí ověřené úspěšnosti PSS v reálných podmínkách uživatelů. Doba pokročila, s řadou mých známých v zahraničí i doma jsem ztratil kontakt. Nechci však ztratit kontakt a orientaci ve společnosti, která se v poslední době tak dramaticky se mění. Bohužel naše média hlavního proudu, včetně veřejnoprávních, potřebnou různorodost a objektivitu informací neposkytují. Proto jsem uvítal, že se v těchto dnech objevil na pultech knihkupectví obšírný dvojdílný sborník, který jejich autor – přední český publicista-analytik Jan Campbell opatřil názvem „Symposium – souhlasu netřeba".

Pokračovat ve čtení

Symposium

Úvod

Vše začalo před něco více než rokem, v říjnu 2021. Mnozí z nás byli v objetí pandemie strachu z Covid-19 a s ním spojených strastí mnohých a radostí mála - nevolených. Autor příspěvku byl v té době v objetí intuice, potřebné pomoci několika blízkým a spřízněným duším a ke dni svých narozenin v horečce bez potvrzení Covid-19 mnoha testy na různých místech. Tím došlo k nesplnění slibu daného přátelům: vydat v tištěné formě několik článků. Proč? Prý proto, že velká většina představuje ceninu, která si nezaslouží archivaci v elektronické formě u médií, včetně Google a jemu podobné organizaci pro případ potřeby, nebo až přijde čas.

Pokračovat ve čtení

Kapitalismus je v rozporu se životem příští společnosti

Hodnocení kapitalismu je bezprostředně spojeno se procesy, které se odehrávaly v rámci předchozích dějinných formací. Při zohlednění rozvoje středověké společnosti, zejména její pozdější fáze, je zřejmé, že v ekonomické i společenské oblasti se objevují prvky příští kapitalistické společnosti.

V období renesance, na rozdíl od středověkého řádu, s přesně a pevně stanovenými pravidly, která vytvářela pro společnost jakousi „časovou klec“, vznikl pocit svobodného nakládání s vlastním životním časem, díky kulturním proměnám a celkové obrodě prožívání pozemského života (Pešek, 1995, 14-19).

Pokračovat ve čtení