Ústavy se málokdy lámou ranou. Lámou se pozvolným smiřováním — jednou větou navíc, jedním odůvodněním méně, jedním „vždyť se to tak odjakživa dělá“. Lámou se tak tiše, že si toho v den, kdy se to stane, skoro nikdo nevšimne. Všimne si až ten, kdo o pár let později zjistí, že zeď, o kterou se opíral, stojí o kousek jinde než dřív, a nikdo už přesně neví, kdy a kdo s ní pohnul.
U příležitosti 105. výročí založení Komunistické strany Číny promluvil ředitel Institutu české levice Josef Skála. Pogratuloval čínským komunistům jako blízkým přátelům a kolegům.
Podle Skály se KSČ dokázala vyhnout chybám, které v Evropě vedly k porážce levice. Zdůraznil dva hlavní úspěchy: ekonomický a technologický rozmach Číny a vyvedení více než 800 milionů lidí z chudoby. „Takový výkon v dějinách nikdo nepodal,“ uvedl Skála.
Velmi ocenil koncept „výhra-výhra“ (win-win), tedy spolupráci, kde nikdo neprohrává. Připomněl čínské pojmy jako „sdílená budoucnost“ a „sdílená prosperita“, které jsou podle něj opakem hegemonie a diktátu.
Úvod
Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu - všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky - aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.
V případě autora příspěvku příprava na cestu představuje více méně rutinu. Ta v daném případě představovala aktivní účast na mezinárodním fóru na téma Globální správa lidských práv, včetně moderování sekce a vlastního obsáhlejšího příspěvku na téma: Co může učit historie. A následné lekce studentům MA a PhD na univerzitě SWUPL-Jihozápadní univerzitě politologie a práva, v Čchung-čchingu (Chongqing).
Diskuse Institutu české levice, kterou uvedli Prof. PhDr. Oskar KREJČÍ, CSc., Prof. RNDr. Ivo BUDIL, Ph.D., DSc. a PhDr. Vladimír PROROK, Ph.D..
Probíhala 16. 6. 2026 od 15:30 v místnosti 128, II. patro, Politických vězňů 9, Praha.
Video je na https://www.youtube.com/watch?v=zhiZ7SHBtvE
Expert na umělou inteligenci Michal Ševčík byl v poslední době častým hostem přednášek, seminářů i videorozhovorů na toto téma. A protože debaty kolem AI nyní rezonují možná ještě hlasitěji než kdy dříve, požádali jsme Ševčíka coby jednoho z předních odborníků o rozhovor i my. »Spor není člověk versus stroj. Spor je o to, zda stroj bude sloužit člověku, nebo člověk logice stroje a kapitálu,« tvrdí mj. Ševčík.
Více: iportal24.cz
Úvod
Nevím, jestli to tak bylo vždy, nebo až teď. Nejenom v Rusku probíhá zrada a nepřátelství, generálové a úředníci kradou, a obyčejný lid čeká na spásu y venku. Jmenované kategorie lidí jsou rozhodně sebevrazi: země se zhroutí, přijdou o všechno. V zahraničí jim bude ještě hůř.
Například v Srbsku, prezident začal veřejně mluvit (dokonce během státní návštěvy v Číně) o předčasném odchodu, studenti bojují (o pár drobných), aby Srbsko neexistovalo, a oni se stali vyvrheli. Neuvědomují si, že úřady evropských zemí se nezajímají o blaho zemí, ale o peníze a moc. S pravděpodobností hraničící s jistotou v kontextu antropologické války, které nerozumí již ze strachu a idealizace věděni, téměř všichni evropští úředníci bez výjimky žijí výhradně kvůli penězům. Přitom prakticky všem je jasné (ve smyslu vlastní interpretace), co EK a Spojené státy chtějí, a co se nedá již zastavit, ale jen za určitých předpokladů pouze zpomalit. Přitom ale budou chaos a ritualizace všedního dne a porážky Ruska narůstat. Jenže bez Ruska, nebude existovat ani malá česká kotlina se spojenci na dobu určitou a určenou vlastními zájmy. Již dnes vědoucí vědí, že víra v západní sliby demokracie, je podobná zkorumpované víře v Boha nebo Alláha. Výsledek, který máme a měli bychom hodnotit je antropologická válka.
In general
This paper stands for a continuation of author´s arguments delivered during the seminars in Vienna (2019), Rome (2023), Shenzhen (2024), Madrid (2025), Shandong (2025) and other locations. It offers a prove that all previous key statements in regard to the state of the human rights in general and the differences between them in the West and the East are still valid.
Prologue
For decades, the metaphor of spaceship Earth has evoked a sense of shared responsibility for our future and the environment. It stands also for the official Chinese politics as represented by president Si. It suggests that we are all crew members on a fragile planetary ship who must work together. Somewhat soothing, in times of anthropological war, war of political and cultural values, commercial advantages and military adventures within a framework of destroyed international and national laws, agreements, peaceful and civic co-existence.
Preface
At present, global human rights governance stands at a moment of choice.
The international landscape is undergoing the most profound historic transformation since the end of the Second World War. Multipolarization is advancing arduously amid twists and turns; the international human rights system continues to develop and mature; and the importance and urgency of global human rights governance are consistently increasing. Yet local conflicts and turbulence persist unabated, while unilateralism and power politics recklessly trample upon the space for equal development among nations, and unlawful sanctions and technological blockades continue to deepen global divisions. As old and new contradictions erupt in overlapping succession, global human rights governance now faces a difficult choice: to move toward progress or relapse into regression, to choose cooperation or drift toward division, to uphold mutual benefit or descend into confrontation? This concerns not only the survival and development of individuals in a profound sense, but will also determine the future of the global human rights cause.
Úvod
V angličtině seminář, který se konal 21. května 2026 v Paříži, měl název: The future of human rights under the evolving international order. Semináře se zúčastnilo přibližně 130 účastníků z 20 zemí světa. Měl jsem čest být nejenom účastníkem s referátem v odpolední části zasedání s názvem-Nezůstávejte v minulosti, nesněte o budoucnosti, soustřeďte mysl na přítomný okamžik (Do not dwell in the past, do not dream of the future, concentrate the mind on the present moment), ale i hlavním moderátorem 13 řečníků dopoledne. Jako každá mezinárodní akce, tak i tato mi umožnila setkání s několika osobnostmi, se kterými se léta znám, ale z objektivních důvodů se nemohu s nimi během roku setkávat. Samozřejmě účast v semináři této kvality a pozici mi otevřela cestu k seznámení s novými osobnostmi a profesionály. Zástupně za mnohé uvádím tři Evropany: syna bývalého premiéra Řecka, Andreas Georgiu Papandreu, bývalou členku Bundestagu, Frau Žaklin Nastič a Bernard Bonno z EK.
Více: 42tcen.com
